This page uses content from Wikipedia and is licensed under CC BY-SA.

Vilém Platzer – Wikipedie

Vilém Platzer
Vilém Platzer
Vilém Platzer

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1880

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1885[1]
Stranická příslušnost
Členství Český klub
(staročeši)

Narození 23. června 1821
Stráž nad Nežárkou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 27. října 1888 (ve věku 67 let)
Jindřichův Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Commons Kategorie Vilém Platzer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Platzer (23. června 1821 Šimanův dvůr u Stráže nad Nežárkou[2]27. října 1888 Jindřichův Hradec[3])[4][5] byl český římskokatolický kněz a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Na kněze byl vysvěcen 8. srpna 1844.[5] Teprve jako kaplan v Jindřichově Hradci se naučil česky díky působení vlasteneckého lékaře Josefa Procházky Devítského. Vystřídal několik farností. Byl farářem v Blažejově a Novém Etynku. V roce 1878 se stal proboštem (influlovaný probošt) v Jindřichově Hradci.[4] Zde setrval do své smrti roku 1888.[6]

Byl přítelem budějovického biskupa Jana Valeriána Jirsíka.[5] Jako duchovní se aktivně podílel na českém národním životě. Zasloužil se o probuzení českého živlu v Jindřichově Hradci, který zpočátku měl německý ráz. Stal se čestným občanem Jindřichova Hradce, Nového Etynku a Stráže nad Nežárkou.[4]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil do zemské a celostátní politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Jindřichův Hradec – Lomnice – Třeboň – Nová Bystřice) do Českého zemského sněmu.[7] Zvolen byl jako nezávislý kandidát, tedy bez formální nominace od českého volebního výboru (Národní strana).[8] Během své sněmovní a parlamentní dráhy ale byl stabilním členem českého národního bloku.[4] Mandát obhájil za týž obvod v zemských volbách v lednu 1867[9] i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[10]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[11] Čeští poslanci tehdy praktikovali politiku pasivní rezistence, při níž bojkotovali práci zemského sněmu. Kvůli absenci tak byli zbavování mandátů a v nově vypsaných doplňovacích volbách byli vesměs manifestačně voleni znovu. Platzer byl takto zbaven mandátu pro absenci v září 1868.[12] Zvolen byl znovu v doplňovacích volbách v září 1869.[13] Mandát obhájil také v řádných zemských volbách v roce 1870[14] a zemských volbách v roce 1872.[15] Následovala opět ztráta mandátu pro neúčast na práci sněmu a opětovné zvolení v doplňovacích volbách v říjnu 1873.[16] Toto se několikrát opakovalo, opětovně byl zvolen v doplňovacích volbách roku 1874,[17] na jaře 1875,[18] v únoru 1876[19] a v dubnu 1877.[20] Uspěl ve svém obvodu i v řádných volbách roku 1878.[21] Na poslanecký mandát rezignoval roku 1880.[22] Nahradil ho Matouš Talíř.[23]

V téže době také zasedal v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm poprvé roku 1871(tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů). Nedostavil se ale do parlamentu, a proto byl jeho mandát 23. února 1872 prohlášen za zaniklý.[24] Do vídeňského parlamentu byl zvolen i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 za kurii venkovských obcí, obvod Budějovice, Třeboň, Týn n. Vltavou atd. I nyní ale postupoval ve shodě s českou politickou reprezentací a bojkotoval práci parlamentu. Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát prohlášen za zaniklý.[25]

Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1879.[26] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[27]

Reference

  1. V 70. letech 19. století fakticky nevykonával mandát, v rámci politiky pasivní rezistence mandát nepřebíral.
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  4. a b c d Vilém Platzer [online]. cdct.cz [cit. 2013-08-07]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c Z Jindřichova Hradce. Národní politika. Říjen 1888, roč. 6, čís. 300, s. 3. Dostupné online. 
  6. Seznam jindřichohradeckých proboštů a některých administrátorů [online]. proboststvi-jh.cz [cit. 2013-08-07]. Dostupné online. (česky) 
  7. [www.psp.cz]
  8. Národní listy 20. 3. 1861, [kramerius.nkp.cz]
  9. [www.psp.cz]
  10. [www.psp.cz]
  11. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  12. [www.psp.cz]
  13. [www.psp.cz]
  14. [www.psp.cz]
  15. [www.psp.cz]
  16. [www.psp.cz]
  17. [www.psp.cz]
  18. [www.psp.cz]
  19. [www.psp.cz]
  20. [www.psp.cz]
  21. [www.psp.cz]
  22. [www.psp.cz]
  23. [www.psp.cz]
  24. [alex.onb.ac.at]
  25. [alex.onb.ac.at]
  26. [alex.onb.ac.at]
  27. Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.