This page uses content from Wikipedia and is licensed under CC BY-SA.

Václav Valeš (politik) – Wikipedie

Ing. Václav Valeš

místopředseda 2. vlády O. Černíka
Ve funkci:
1. ledna 1969 – 27. září 1969

místopředseda 2. a 3. vlády M. Čalfy
Ve funkci:
6. dubna 1990 – 2. července 1992

ministr chemického průmyslu ČSSR
Ve funkci:
10. listopadu 1965 – 8. dubna 1968
Předseda vlády Jozef Lenárt
Předchůdce Jozef Púčik
Nástupce Stanislav Rázl

ministr zahraničního obchodu ČSSR
Ve funkci:
8. dubna 1968 – 31. prosince 1968
Předseda vlády Oldřich Černík
Předchůdce František Hamouz
Nástupce Ján Tabaček
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 7. dubna 1922
Smečno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 25. června 2013
(ve věku 91 let)
Profese politik a ekonom
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Valeš (7. dubna 1922 Smečno25. června 2013[1]) byl český a československý politik KSČ, v 60. letech ministr chemického průmyslu, v době pražského jara a na počátku normalizace ministr zahraničního obchodu a místopředseda vlády Československé socialistické republiky, pak politicky pronásledován a vězněn, po sametové revoluci opět místopředseda československé vlády.

Biografie

V roce 1941 byl zatčen a po dobu dvou let vězněn v Malé pevnosti v Terezíně.[2]

Vystudoval Obchodní akademii ve Slaném. Pracoval v Chemických závodech československo-sovětského přátelství v Záluží coby náměstek ředitele. Bylo mu uděleno Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Od roku 1955 pracoval na ministerstvu chemického průmyslu, nejprve jako ředitel hlavní správy odbytu, pak na postu náměstka ministra, prvního náměstka a v listopadu 1965 se stal československým ministrem chemického průmyslu ve vládě Jozefa Lenárta. V dubnu 1968 byl jmenován členem československé první vlády Oldřicha Černíka jako ministr zahr. obchodu. Ve funkci setrval do prosince 1969. Pak od ledna do září 1969 byl v druhé vládě Oldřicha Černíka jejím místopředsedou.[3][4] Pak byl zbaven všech politických funkcí. Za normalizace byl politicky a občansky pronásledován komunistickým režimem. V roce 1980 byl na tři roky uvězněn po zinscenovaném soudním procesu.[2] Ve věznici v Heřmanicích s ním tehdy byli i další disidenti jako Václav Havel nebo Václav Benda.[5]

Do vrcholné politiky se vrátil po sametové revoluci, kdy byl od dubna 1990 do června 1992 místopředsedou druhé a třetí vlády Mariana Čalfy.[6][7] Při představování československé vlády ve Federálním shromáždění v červnu 1990 ohodnotil prezident Václav Havel Václava Valeše následovně: „Václav Valeš není šéfem ekonomického týmu ve vládě proto, že to je můj mnohaletý přítel a že jsem se o jeho mravních kvalitách přesvědčil i v situacích nejtěžších, ale proto, že jeho autorita je respektována ekonomy nejrůznějšího názorového zaměření i různých generací. Jako jeden z mála našich předních ekonomů má bohaté zkušenosti z vedoucích míst v podnikové sféře a jako vysoký vládní činitel zažil již tolik neúspěšných ekonomických reforem, že nám všem může být dobrou zárukou proti nebezpečí excesů, zbrklých rozhodnutí, tragicky neuvážených experimentů a snahy slepě promítat do hospodářské praxe školské poučky a různé, leckdy i dobou překonané ekonomické teorie.“[8] V této době působil dočasně v týmu ekonomů, který sestavil místopředseda české vlády a rovněž bývalý politik z doby pražského jara František Vlasák s cílem navrhnout alternativní strategie ekonomických reforem.[9] Tato koncepce ale nezískala podporu a transformace československé ekonomiky probíhala podle koncepce lidí okolo Václava Klause.[10]

Profesně působil jako ekonom. Publikoval práce z oboru podnikové ekonomiky.[11] Byl evidován jako agent Státní bezpečnosti (krycí jméno VÁLEK).[2]

Odkazy

Reference

  1. Zemřel bývalý místopředseda vlády Václav Valeš [online]. aktualne.centrum.cz [cit. 2013-06-30]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c Autor: Pavlík Vladimír Název: Kolik z nich se bude domáhat satisfakce u konkrétních estébáků [online]. cibulka.net [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 613-615. (česky) 
  4. Životopisy členů nové vlády ČSSR. Rudé právo. Duben 1968, roč. 48., čís. 100, s. 2. Dostupné online. 
  5. V magickom roku 2011 zomrelo viacero disidentov [online]. sme.sk [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Kalendárium roku 1990 červnové události [online]. totalita.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  7. Vláda Mariána Čalfy (27.6.1990-02.07.1992) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  8. Projev Prezidenta ČSFR ve FS 29. 6. 1990 [online]. sds.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  9. "Naděje se vzdát neumím": Rozčarování aneb jak to bylo v Listopadu [online]. blisty.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  10. Nejsem vynálezcem, spíš zahradníkem, říká Miloš Pick [online]. novinky.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  11. Záhlaví : Valeš, Václav, 1922- [online]. katalog.svkul.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy