This page uses content from Wikipedia and is licensed under CC BY-SA.

Stonava – Wikipedie

Stonava
kostel svaté Maří Magdalény
Znak obce StonavaVlajka obce Stonava
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0803 599140
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Karviná (CZ0803)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Karviná
Historická země Slezsko
Katastrální území Stonava
Katastrální výměra 13,86 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 851 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 193 m n. m.
PSČ 735 34
Zákl. sídelní jednotky 3
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Stonava 730
73534 Stonava
Starosta Ing. Ondřej Feber
Oficiální web: www.stonava.cz
Email: [email protected]
Stonava
Stonava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Stonava (pol. Stonawa, něm. Steinau[2]) se nachází v okrese KarvináMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. V roce 2001 se přibližně 25,8 % obyvatel obce hlásilo k polské národnosti a přibližně 7,7 % ke slovenské národnosti.[3] Starosta obce a bývalý senátor Ing. Ondřej Feber má také polskou národnost.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1388 kdy se objevoval první vlastník Hanke ze Stonavy. Pak následovali v roce 1415 Zbyněk ze Stonavy a v létech 1432 až 1441 Jan Hunt[5]. Nasledovali další feudální majitelé kteří tam hospodařili až do roku 1945. Stonava byla vyjma období 2. světové války součásti fryštátského okresu a od roku 1949 patří pod karvinský okres. Z nacistické okupace byla osvobozena dne 3. května 1945 Sovětskou armádou.

Při sčítání roku 1850 měla Stonava 1006 obyvatel, v roce 1930 bylo evidováno 4819 obyvatel a 469 domů. Roku 1980 se počet obyvatel zvýšil na 2569 osob a bylo napočteno 549 domů; z toho k české národnosti se hlásilo 51,7 %, k polské 39,4 % a ke slovenské 8,0 % obyvatel.[6]

Významní rodáci

Současnost

V posledních desetiletích i po roce 2000 se významná část území obce potýká s následky poddolování, které je důsledkem těžby černého uhlí v okolních dolech společnosti OKD (důl Darkov, důl ČSM).

Starosta obce Ing. Feber v komunálních volbach 2010 opakovaně obhájil status starosty.

Pamětihodnosti

Římskokatolický kostel sv. Máří Magdaléy

Kostel svaté Maří Magdalény

Chrám byl místními farníky postaven na začátku 20. století v době, kdy se obec těšila velkému rozmachu. Nový svatostánek měl být náhradou za starý dřevěný kostelík, který původně stál v místech dnešního katolického hřbitova.

Evangelický kostelík

Evangelický kostel byl postaven v roce 1938. Kostel je 18 metrů dlouhý a 10,5 metrů široký. Od roku 1950 je střediskem samostatného sboru. Vedle kostelíka se nachází evangelický hřbitov.

Švédský kopec

Švédský kopec je poutní místo ve Stonavě o ktrém panuje spousta pověstí a legend- Třeb, že jsou zde pochováni švédští vojáci.

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 916. 
  3. [www.czso.cz]
  4. Gazeta Codzienna: O wójcie co śliwowicę pędzi. www.gazetacodzienna.pl [online]. [cit. 2007-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-22. 
  5. Tento Jan Hunt vystavil roku 1432 česky psanou listinu. (Hejret, J. Těšínsko. Praha, 1919, s. 5.)
  6. GROBELNÝ, Andělín; KÁŇA, Otakar; PLAČEK, Vilém et al. Okres Karviná. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1984. 135 s. 48-020-84. Kapitola Petrovice u Karvicé, s. 129-130. 

Související články

Externí odkazy