This page uses content from Wikipedia and is licensed under CC BY-SA.

Léo Ferré – Wikipedie

Léo Ferré
Základní informace
Rodné jméno Léo Albert Charles Antoine Ferré
Narození 24. srpna 1916
Monako
Úmrtí 14. července 1993 (ve věku 76 let)
Castellina in Chianti, Itálie
Žánry šanson, mluvené slovo, klasická hudba a francouzský pop
Povolání písničkář
Nástroje klavír, zpěv
Aktivní roky 19461992
Vydavatelé Le Chant du Monde, Barclay Records, RCA Records, EPM Musique
Významná díla L'Espoir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Léo Ferré (24. srpna 1916 Monako14. července 1993 Castellina in Chianti) byl francouzský básník a šansoniér monegaského původu. Během své kariéry, která trvala téměř půl století, vydal přes čtyřicet dlouhohrajících desek.

Narodil se v Monaku, kde jeho otec pracoval jako vedoucí kasina, od dětství zpíval v chrámovém sboru, studoval na církevní škole, roku 1939 absolvoval Institut d'études politiques de Paris. Za války sloužil u alžírských střelců, v roce 1945, kdy pracoval v Radio Monte Carlo, se seznámil s Édith Piaf a na její radu začal působit jako písničkář v Paříži. Ve své tvorbě kombinoval hudbu s mluveným slovem, využíval také zvuk symfonického orchestru, který sám dirigoval,[1] často zhudebňoval poezii autorů jako François Villon, Charles Baudelaire, Guillaume Apollinaire nebo Louis Aragon („L'affiche rouge“).[2] Otevřeně se hlásil k anarchismu,[3] na Charlese de Gaulla napsal posměšnou píseň „Mon General“. Jeho významnými skladbami jsou „Jolie Môme“, „C’est extra“ a „Avec le temps“. Byl mu udělen Řád čestné legie, který však odmítl přijmout.[4]

Diskografie

  • 1953: Paris canaille
  • 1954: Chansons de Léo Ferré
  • 1954: Le Piano du pauvre
  • 1956: Le Guinche
  • 1956: Poète... vos papiers!
  • 1957: Les Fleurs du mal
  • 1957: La Chanson du mal-aimé
  • 1958: Encore du Léo Ferré
  • 1960: Paname
  • 1961: Les Chansons d'Aragon
  • 1962: La Langue française
  • 1964: Ferré 64
  • 1964: Verlaine et Rimbaud
  • 1966: Léo Ferré 1916-19…
  • 1967: Cette chanson (La Marseillaise)
  • 1967: Léo Ferré chante Baudelaire
  • 1969: L'Été 68
  • 1969: Les Douze Premières Chansons de Léo Ferré
  • 1970: Amour Anarchie
  • 1971: La Solitude
  • 1972: La Chanson du mal-aimé
  • 1972: La Solitudine
  • 1973: Il n'y a plus rien
  • 1973: Et… basta!
  • 1974: L'Espoir
  • 1975: Ferré muet... dirige
  • 1976: Je te donne
  • 1977: La musica mi prende come l'amore
  • 1977: La Frime
  • 1979: Il est six heures ici et midi à New York
  • 1980: La Violence et l'Ennui
  • 1982: Ludwig-L'imaginaire-Le bateau ivre
  • 1983: L'Opéra du pauvre
  • 1985: Les Loubards
  • 1986: On n'est pas sérieux quand on a dix-sept ans
  • 1990: Les Vieux Copains
  • 1991: Une saison en enfer

Odkazy

Reference

  1. [www.rts.ch]
  2. [volume.revues.org]
  3. [www.independent.co.uk]
  4. [www.ouest-france.fr]

Externí odkazy