This page uses content from Wikipedia and is licensed under CC BY-SA.

Krakatoa – Wikipedie

Krakatoa
Pohled na sopku Krakatoa v roce 2007
Pohled na sopku Krakatoa v roce 2007

Vrchol 813 m n. m.
Prominence 110 m
Poznámka Jedna z nejničivějších sopek světa
Nejhlasitější výbuch v historii
Tsunami
Poloha
Světadíl Asie
Státy Indonésie Indonésie
Souřadnice
Krakatoa
Krakatoa
Typ stratovulkán
Erupce 2018 Anak Krakatau,1883 Krakatau
Hornina sopečné
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krakatoa (indonésky Krakatau, dříve též Rakata) je činná sopka, která leží na ostrově Anak Krakatau v Sundském průlivu mezi ostrovy Jáva a Sumatra.

Geologická charakteristika

Sopka se nachází nad subdukční zónou, kde se podsouvá australská tektonická deska pod sundskou. Před erupcí v roce 1883 se skládala ze tří ostrovů: Lang, Verlaten a Krakatoa a tří vulkanických center na ostrově Krakatoa: Rakata, Danan a Perboewatan.

Výbuch v roce 1883

Litografie výbuchu sopky

Několik let před výbuchem byla v oblasti Sundského průlivu četná zemětřesení. Dne 20. května 1883 začal kráter Perboewatan chrlit 6 km vysoký mrak popela a par, který byl viditelný až v Batávii (dnešní Jakartě), která je vzdálená asi 160 km. Koncem května sopečná aktivita ustala.

Sopka se znovu probudila 19. června 1883. Došlo k tomu pravděpodobně v nově vytvořeném kráteru mezi existujícími krátery Perboewatan a Danan, přibližně v místě dnešního Anak Krakatau. Dne 24. srpna došlo k mohutné erupci. Mrak popela a sopečného prachu vystoupal až do výšky 27 km. Lodě plující ve vzdálenosti 20 km zaznamenaly spad silné vrstvy popela a pemzy.

Dne 27. srpna začala finální fáze katastrofální erupce (stupně VEI 6) a čtyři obrovské výbuchy (5:30, 6:42, 9:20 a 10:02 hod.) vyvolaly čtyři vlny tsunami vysoké až 30 m, jejichž sekundární vlnění bylo zaznamenáno až v Lamanšském průlivu. Zvuky explozí byly slyšitelné až na vzdálenost několika tisíc kilometrů – např. na ostrově Mauricius a na pobřeží severozápadní Austrálie. Sopečný popel pokryl oblast o poloměru 60 km. Během tohoto bouřlivého a náhlého chrlení sopečného materiálu z nitra ostrova došlo po vyprázdnění magmatického krbu k jeho zborcení. Tím se do uvolněných a rozžhavených prostor krbu nahrnula mořská voda, jejíž náhlá hromadná přeměna v páru vedla ke zmíněné poslední, nejhlasitější a nejničivější explozi.

Následujícího dne sopka utichla a až na malé výjimky v roce 1883 se neprobudila. Po výbuchu bylo zjištěno, že z ostrova zůstalo pouze malé torzo a 250 m hluboká kaldera. Celé těleso původní sopky bylo zničeno.

Animace geolografického vývoje 1880-2005

V důsledku výbuchu a vln tsunami zahynulo více než 36 000 lidí, 165 měst a vesnic bylo zcela zničeno a dalších 132 vážně poškozeno. Do ovzduší bylo vyvrženo asi 20 km³ sopečného popela a prachových částic, které se rozptýlily ve stratosféře a v následujících několika letech způsobovaly rudě zbarvené západy slunce. Průměrná roční teplota na Zemi se údajně snížila asi o 1,2 °C. Uvádí se, že se teploty navrátily k normálu přibližně okolo roku 1888.[1] Současné rekonstrukce globálních teplot takovouto změnu neobsahují. Již pár měsíců po tragédii byl na ostrově nalezen první pavouk.[2]

Formování Anak Krakatau

Ačkoliv erupce v roce 1883 původní ostrov zničila, tak díky stále aktivní sopce pod hladinou, byl vznik nového ostrova nevyhnutelný. První se nad hladinu vynořil o 44 let později, roku 1927. Vlivem erozním účinkům vln se rozpadl, protože zpočátku byl vyvrhován pouze sopečný popel a pemza. Stejný osud potkal další dva následující ostrovy. V srpnu 1930, u čtvrtého, se objevily lávové proudy, jež po ztuhnutí lépe odolávaly zvětrávání a od této doby ostrov neustále roste. Dostal název "Anak Krakatau" ("Dítě Krakatoy").

20. a 21. století

Krakatoa je stále velmi aktivní.[3] Od 50. let až do prosince 2018 roste průměrnou rychlostí 13 cm za týden, což činí 6,8 metrů za rok.[4] Předposlední eruptivní epizoda nastala v roce 1994 a od té doby se období klidu, trvající jen pár dní, střídají s obdobími s téměř nepřetržitými strombolskými erupcemi. V dubnu 2008 se sopka opět projevila a vědci dočasně varovali, aby se každý držel alespoň 3 km od ostrova.[5] V lednu 2012 vydal vulkanolog Thomas Giachetti z oregonské univerzity knihu o nebezpečí vzniku tsunami kolapsem tělesa vulkánu do moře. Je dobře známo, že jižní část ostrova spočívá na kraji kaldery hluboké 250 metrů.[6] Stejného roku bylo ohlášeno, že sopka dosáhla nadmořské výšky 405 metrů.[7]

Nová eruptivní fáze byla pozorována od června 2018. 17. října proběhla středně velká erupce peléjského typu, která byla dokonce natočena (video). 21. prosince byla zaznamenána další erupce, trvající 2 minuty, při níž mrak popela dosáhl výšky 400 m.[8]

Období po erupci 22. prosince 2018

22. prosince 2018 v 21:03 místního času došlo k erupci, při níž se jihozápadní část kužele Anak Krakatau zhroutila do moře, což způsobilo tsunami, která se bez varování prohnala napříč Sundským průlivem.[9][10] Vlna zničila několik stovek domů, usmrtila 426 lidí a 7 202 jich zranila.[11] Původně se myslelo, že tsunami způsobil podmořský sesuv, ovšem satelitní snímky a záznamy z helikoptéry později potvrdily, že došlo k sesuvu samotné sopky. Ta ztratila 2/3 své výšky a objemu, přičemž její výška se snížila z původních ~405 m na 110 m.[12]

V kultuře

Díky své velké erupci roku 1883 a své intenzivní aktivitě se Krakatoa stala mezi veřejností jednou z nejznámějších sopek. V literatuře inspirovala například českého spisovatele, Karla Čapka k napsání jeho významného díla, Krakatit. Velkou část dětského románu 21 balónů od amerického spisovatele Williama Pene du Bois se odehrává právě na tomto vulkanickém ostrově, kde se nacházejí diamantové doly.

Ve filmovém průmyslu se natočil v roce 2006 rekonstrukční filmový dokument "Poslední dny sopky Krakatoa" popisující příběhy lidí, kteří zažili její erupci. Dále se objevuje ve filmech "Fair Wind to Java" (1953), indickém "Krakatau" (1977) a v jedné z epizod televizního seriálu "The Time Tunnel".

Existují teorie, že slavný obraz Výkřik z roku 1893, který namaloval norský malíř Edvard Munch, vznikl právě díky erupci Krakatoi. Ve svém deníku napsal:

Šel jsem po cestě se dvěma přáteli – slunce zapadalo za horu nad městem a fjordem – pocítil jsem nápor smutku – nebe se náhle změnilo v krvavou červeň. Zastavil jsem se, opřel o zábradlí, smrtelně unaven – přátelé se po mně ohlédli a pokračovali dál – díval jsem se nad plápolajícími mraky na fjordem, byly jak krev a meč, a město – modročerný fjord a město – mí přátelé šli dál a já tam stál a třásl se strachy – cítil jsem jakoby velký, nekonečný výkřik šel tou nekonečnou přírodou.[13]

Reference

  1. [www.geo.umass.edu] - Bradley, Raymond S. (June 1988). "The explosive volcanic eruption signal in northern hemisphere continental temperature records"
  2. KOLEKTIV AUTORŮ. Velký atlas živočichů – jedinečný obraz života na Zemi. české vydání: 2005. vyd. [s.l.]: Příroda 208 s. ISBN 80-07-01395-4. S. 170. 
  3. Global Volcanism Program | Krakatau. volcano.si.edu [online]. [cit. 2018-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. PROTHERO, Donald R. When Humans Nearly Vanished: The Catastrophic Explosion of the Toba Volcano. [s.l.]: Smithsonian Institution 210 s. Dostupné online. ISBN 9781588346360. (anglicky) Google-Books-ID: opJLDwAAQBAJ. 
  5. [www.youtube.com]
  6. [www.researchgate.net]
  7. CONNERS, Deanna. View from space: Anak Krakatau volcano eruption. earthsky.org [online]. [cit. 2018-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Deadly tsunami triggered by volcano. BBC News [online]. 2018-12-23 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (angličtina) 
  9. Tsunami v Indonésii si vyžádalo přes dvě stě mrtvých. Úřady si nejdřív myslely, že jde o příliv. ČT24 [online]. 2018-12-23 [cit. 2018-12-23]. Dostupné online. 
  10. Deaths as 'volcano tsunami' hits Indonesia. BBC News. 2018-12-23. Dostupné online [cit. 2018-12-23]. (anglicky) 
  11. Indonesia trims tsunami death toll to 426, number of people displaced nearly doubles to 40,000. The Straits Times [online]. 2018-12-28 [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Indonéská sopka Krakatoa se po výbuchu z velké části zhroutila. Novinky.cz [online]. 2018-12-29 [cit. 2018-12-29]. Dostupné online. (česky) 
  13. WITTLICH, Petr. Edvard Munch. Praha: Odeon, 1985. S. 20. 

Externí odkazy