This page uses content from Wikipedia and is licensed under CC BY-SA.

Jiří František August Buquoy – Wikipedie

Jiří František August Buquoy
Jiří Buquoy de Longeval-Georg Franz August de Longeval (1771–1851).jpg
Narození 7. září 1781
Brusel
Úmrtí 19. dubna 1851 (ve věku 69 let)
Praha
Děti Jiří Jan Jindřich Buquoy
Rodiče Leopold Albert Franz Buquoy
Příbuzní Ludvík Arnošt Buquoy (sourozenec)
Karel Buquoy-Longueval a Ferdinand Maria Heinrich von Buquoy (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Jiří František August Buquoy (německy Georg Franz August von Buquoy, 7. září 1781Bruselu19. dubna 1851Praze) byl rakouský a český národní ekonom a spisovatel, vědec, národohospodář, podnikatel a vynálezce. Pocházel ze šlechtického rodu Buquoyů.

Příbuzenstvo
strýc Jan Nepomuk Buquoy-Longueval

Biografie

Hrad Rožmberk nad Vltavou
Novohradský zámek

Narodil se jako syn Leopolda Alberta Longueval-Buquoye (11. prosince 1744 Nové Hrady – 18. července 1795) a Adélaïdy Jeanne de Preud'homme d'Hailly (1717 – ?), úplným jménem Jiří František August z Longueval, hrabě z Buquoy, baron z Vaux (Georg Franz August de Longueval, Graf von Buquoy, Baron von Vaux). Jeho bratr byl malíř Ludvík Arnošt. V Praze studoval matematiku, fyziku a chemii, cestoval po Evropě a navštívil Francii, Švýcarsko, Itálii a v Čechách se věnoval správě rodového majetku.

Podnikatelská činnost

Zabýval se moderními technickými metodami. V letech 1811–1818 nechal například vyrobit pro své panství dva dřevěné parní stroje. Vlastnil sklárny, pro které vyvinul neprůhledné hyalitové sklo v barvě černé (1817) a červené (1819). V roce 1838 založil přírodní rezervace Žofínský (28. srpna) a Hojnovodský prales (30. srpna), první v Čechách.

Zabýval se také vydáváním knih o matematice, národohospodářské a filozofické.

Dokončil přestavbu zámku Rožmberk a výstavbu empírového zámku na Nových Hradech.

Vědecké práce

Jeho hlavní matematickou prací je „Analytische Bestimmung des Gesetzes der virtuellen Geschwindigkeiten in mechanischer und statistischer Hinsicht“ (Lipsko 1812) [1], zabýval se praktickou mechanikou: na svém panství Červený hrádek dal už v letech 1811–1814 podle vlastních návrhů zbudovat a používat – v Čechách vůbec poprvé – dva dřevěné parní stroje. Stavěl sklárny a zasazoval se o technický pokrok. Na Novohradsku proslul svými výzkumy v oblasti sklářství: zmodernizoval výrobu křišťálového skla, vynalezl a vyráběl ve vlastních svých sklárnách černé hyalitové sklo, podobné obsidiánu, jehož tajemství dodnes zaměstnává znalce. Červená hyalitová skla produkovaly v té době i sklárny hraběte Harracha. Jednalo se o druh tehdy módního silnostěnného skla broušeného do jednoduchých tvarů a používaného ve formě sklenic, mís, váz apod. Buquoyské sklárny také vyráběly vrstvená opakní skla kalená kostní moučkou a vybrušovaná přes vrstvení, takže hotové užitné sklo vypadalo jako polodrahokam. Tato móda těžkých skel končí před rokem 1850 a pak i buquoyské sklářství upadá až ke svému zániku ve 2. polovině 19. století.

Literární činnost

Hrabě Jiří František se věnoval i ekonomické teorii v četných pracích (nejvýznamnější z nich je "Die Theorie des Nationalwirthschaft", Lipsko, 1815), homeopatii, přírodní filosofii ("Skizzen zu einem Gesetzbuche der Natur", Lipsko, 1817) a poezii.

Politická činnost

Jako zemský vlastenec se stavěl proti vídeňskému centralismu a za revoluce 1848 se ocitl v řadách Národního výboru vedle Palackého a Riegra, Deyma a Eberta. V karlovarském týdeníku Wochenblätter für Freiheit und Gesetz se tehdy (29. června 1848) dokonce objevila zpráva, že cílem povstání je prý samostatné České království s Buquoyem jako panovníkem. Byl ovšem stoupencem zemského, nikoliv jazykového (etnického) vlastenectví.

V roce 1848 byl z Prahy dočasně vyhoštěn.

Závěr života a smrt

Hrabě Jiří František z Buquoy zemřel 19. dubna 1851 ve svém pražském paláci Velkopřevorském náměstí (dnešní francouzské velvyslanectví) na Malé Straně.

Externí odkazy