This page uses content from Wikipedia and is licensed under CC BY-SA.

Demokratická strana (USA) – Wikipedie

Demokratická strana
Democratic Party
Logo
Datum založení 1828
1792 (historické)
Předseda Tom Perez
Zakladatel Andrew Jackson
Lídr v Senátu Chuck Schumer
(vůdce menšiny)
Lídr ve Sněmovně rep. Nancy Pelosi
(vůdce většiny)
Sídlo 430 South Capitol Street SE, Washington, D.C., 20003
Ideologie sociální liberalismus
americký liberalismus
progresivismus
frakce:
zelená politika
sociální demokracie
demokratický socialismus
Politická pozice středstředolevice
Studentská org. Vysoká škola demokratů Ameriky
Mládežnická org. Mladí demokraté Ameriky
Počet členů 80 097 731
Barvy modrá
Oficiální web [www.democrats.org]
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna reprezentantů
235/435
Senát
45/100
Guvernéři
23/50

Demokratická strana (anglicky: Democratic Party) je vedle Republikánské strany jedna ze dvou hlavních, politických stran ve Spojených státech. Stranu pod současným názvem založil roku 1820 Andrew Jackson, ale kořeny strany sahají do roku 1792, kdy Thomas Jefferson, pozdější prezident USA, založil Demokraticko-republikánskou stranu. Podle těchto měřítek by byla Demokratická strana nejstarší politickou stranou světa. Z hlediska politických postojů je strana v USA považovaná za levici.

Znak

Znakem strany je osel. K oslovi přirovnávali kritici už demokratického kandidáta na prezidenta Andrewa Jacksona v roce 1828, protože se jim nelíbily jeho údajně populistické názory. Mužem, který ale oslíka navždy spojil s Demokratickou stranou, byl karikaturista Thomas Nast. Roku 1870 totiž použil osla, aby znázornil protiválečné politické sympatizanty, s nimiž nesouhlasil. Narážel tím hlavně na některé prodemokratické magazíny a deníky. Odtud tradice pomalu přešla i ke straně samotné. Barvou strany je modrá, kterou ji televize označila v průzkumu a GOP přidělila barvu červenou. I přes fakt, že modré jsou většinou konzervativní a červené levicové strany, obě politické formace si tyto barvy přivlastnily.[1]

Mezinárodní příslušnost

Demokratická strana je členem Progresivní aliance. Přesto se její členové občas účastní i mezinárodních sjezdů u liberálních a také sociálně demokratických stran.

Ideologický základ

Jedná se o stranu, která na americké politické ose zaujímá levicové a liberální postoje. V Evropě je strana braná spíše jako středová.

Strana má úměrnou vnitřní rozmanitost, zatímco jádrem strany je ideologie sociálního liberalismu a progresivismu. Vyskytují se zde i sociálně demokratické a zelené proudy. Počátkem 21. století se v Demokratické straně začínají objevovat i radikálně socialistické proudy (nejznámějším představitelem je Bernie Sanders).

Struktura

Registrovaní demokraté, republikáni a nezávislí v roce 2004.

Vnitřní struktura existuje spíše formálně než fakticky. Okresní organizace de facto neexistují a oblastní a státní výbory mají charakter koalic držitelů moci, tedy těch kteří disponují nějakou funkcí, pokud je strana u moci.

Nejvyšší stranický orgán se nazývá Demokratický národní výbor (význam „national“ je v USA „federální“) (Democratic National Committee), ve kterém působí zástupci ze všech států Unie. Hlavním úkolem výboru je vypracovat pravidla pro jednání Národního (federálního) konventu (National Convention) a zajišťovat další věci, zejména shánění příspěvků.

Předsedu strany jmenuje prezident USA za Demokratickou stranu. Pokud jsou demokraté v opozici, pak je volen stranickými představiteli. Je nutné, aby předseda strany neměl žádný vztah k případným uchazečům o funkci prezidenta.

Andrew Jackson, zakladatel moderní Demokratické strany

Stranická krize 70. let 20. století

V průběhu sedmdesátých let 20. století došlo k pokusu posílit vliv prostých voličů oproti stranickým špičkám. K tomu účelu vznikly kvóty, které zajistily přítomnost slabších a menších sociálních skupin na Národním konventu a zároveň s tím, již musel každý zástupce být přímo zavázán hlasovat pro konkrétního kandidáta. Tím byl umenšen vliv vůdců a na konventu v roce 1976 se prezidentským kandidátem demokratů stal poměrně neznámý lokální politik Jimmy Carter, který projevil organizační schopnosti a bez stranické podpory zvládl kampaň v primárkách. To vedlo k vyhrocení vnitřních stranických konfliktů. Výsledkem pak byla v roce 1982 opětovná změna pravidel, která zvýšila vliv politických organizátorů a vůdců při výběru prezidentských kandidátů. Také došlo k redukci délky předvolební kampaně v primárkách z dvaceti na patnáct týdnů.

Politika

Demokraté oproti republikánům kladou větší důraz na řešení sociálních problému (dostupné bydlení, snížení nezaměstnanosti, podpora nejchudších atd.) a také na liberální témata (legalizace interrupcí a homosexuálních sňatků). Prosazují větší zásahy státu do hospodářství, ale ne tak rozsáhlé jako tradiční, levicové strany v Evropě. Podporují imigraci (včetně amnestie pro nelegální přistěhovalce) a angažují se, také ve vyšší míře v obraně lidských práv, práv menšin a homosexuálů. Kladou velký důraz na zelené hodnoty - jako je ochrana životního prostředí, snížení emisí skleníkových plynů a podpora obnovitelných zdrojů. Dále jsou pro snižování vojenských rozpočtů a nižší míru vojenské angažovanosti USA ve světě. V zahraniční politice chtějí krom udržování dobrých vztahů s Kanadou a Velkou Británií, prohlubovat vztahy i s jinými zeměmi, zejména s Francií, Německem a se zeměmi ze Střední a Jížní Ameriky (např. s Mexikem, či Brazílií). Ovšem v zásadních zahraničněpolitických otázkách (např. boj proti komunismu a terorismu) se s Republikány v podstatě neodlišují.

Voličská základna

V rámci průzkumů se více obyvatel identifikuje s demokraty než republikány. Podporu mají více ve městech než na venkově. Americká velkoměsta, jako je např. New York, Los Angeles, nebo hlavní město Washington D.C., jsou považovaná za tradiční bašty demokratů. Demokraté mají podporu u chudší a střední vrstvy obyvatelstva a u lidí s vysokoškolským vzděláním. Dále u etnických menšin, afroameričanů, či hispánců.

Demokratičtí prezidenti

Spojené státy americké měly celkem 15 demokratických prezidentů.

# Foto Osoba Období
7. Andrew jackson head.jpg Andrew Jackson 4. březen 1829 – 4. březen 1837
8. Mvanburen.jpeg Martin Van Buren 4. březen 1837 – 4. březen 1841
11. JamesKnoxPolk.jpg James K. Polk 4. březen 1845 – 4. březen 1849
14. George Peter Alexander Healy - Franklin Pierce - Google Art Project.jpg Franklin Pierce 4. březen 1853 – 4. březen 1857
15. Jb15.jpg James Buchanan 4. březen 1857 – 4. březen 1861
17. Andrew Johnson portrait.jpg Andrew Johnson 15. duben 1865 – 4. březen 1869
22./24. Eastman Johnson - Grover Cleveland - Google Art Project.jpg Grover Cleveland 4. březen 1885 – 4. březen 1889
4. březen 1893 – 4. březen 1897
28. Ww28.jpg Woodrow Wilson 4. březen 1913 – 4. březen 1921
32. FDR in 1933.jpg Franklin D. Roosevelt 4. březen 1933 – 12. duben 1945
33. HarryTruman.jpg Harry S. Truman 12. duben 1945 – 20. leden 1953
35. Jfk2n-2-web.jpg John Fitzgerald Kennedy 20. leden 1961 – 22. listopad 1963
36. 37 Lyndon Johnson 3x4.jpg Lyndon B. Johnson 22. listopad 1963 – 20. leden 1969
39. JimmyCarterPortrait.jpg Jimmy Carter 20. leden 1977 – 20. leden 1981
42. Bill Clinton.jpg Bill Clinton 20. leden 1993 – 20. leden 2001
44. President Barack Obama.jpg Barack Obama 20. leden 2009 – 20. leden 2017

Strany v jednotlivých státech

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Citováno z „[cs.wikipedia.org]