1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Události
Demografický vývoj v Česku
1980 |
Střední stav obyvatel |
10 326 792 |
Narození |
154 665 |
Zemřelí |
135 537 |
Přirozený přírůstek |
18 264 |
Přírůstek stěhováním |
1 856 |
Celkový přírůstek |
20 120 |
|
Československo
- Do provozu byl uveden 162 m vysílač na nejvyšší hoře Moravy – Pradědu. Turistické zázemí stavby s vyhlídkou, restaurací a hotelem bylo otevřeno až o 3 roky později. Vyhlídková terasa věže je umístěna ve výšce 1 563 m n. m.
- 1. ledna – V ČSSR se ve fyzice začaly oficiálně využívat pouze jednotky mezinárodní měrné soustavy SI.
- 7. března – ÚV KSČ a federální vláda vydaly soubor opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení, který měl odstranit neefektivní prvky československého národního hospodářství. Opatření byla zaměřena zejména na snížení byrokracie v řízení ekonomiky a na úpravu struktury průmyslové výroby.
- 10. dubna – Byl vydán zákon 39/1980 Sb. o vysokých školách, který upravoval nové zmírněné podmínky pro získání vybraných akademických titulů.
- 22. května – Po 5 letech se konala volba prezidenta ČSSR. Jednalo se však pouze o formalitu, prezidentem byl jednomyslně zvolen Gustáv Husák.
- 29. května – V prostorách Národní galerie v Anežském klášteře v Praze byla otevřena expozice českého výtvarného umění 19. století.
- 26.–29. června – Konala se 5. československá spartakiáda. V 15 skladbách vystoupilo na Strahovském stadionu 180 000 cvičenců. Spartakiádní vystoupení zhlédlo na milion diváků.
- 6. července – U příležitosti 565. výročí upálení mistra Jana Husa se v Kostnici v NSR konal Československý týden. V budově koncilu byl v den výročí otevřen Husův dům s expozicí věnovanou Husově životu a dílu a jeho odkazu v podobě husitského hnutí. Obnova historické památky byla financována částečně československými prostředky a účastnili se jí také řemeslníci a památkáři z Tábora a Pelhřimova. Slavnostního zahájení Československého týdne se zúčastnil ministr kultury České socialistické republiky Milan Klusák. Součástí oslav byla výstava předních českých malířů a sochařů, přehlídka československých filmů, koncert Karla Gotta a vystoupení dechovky Ladislava Kubeše.
- 1. listopadu – V Československu proběhlo sčítání lidu. Na území republiky k tomuto datu žilo 15 276 799 obyvatel, z toho v ČSR 10 288 946 a v SSR 4 987 853.
- 3. listopadu – Byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty
- 4. listopad – V katastru obce Bartoušov na okrese Havlíčkův Brod došlo k havárii na ropovodu, při níž uniklo do přilehlého mokřadu a následně do povodí potoka Šlapanky a řeky Sázavy na 6 000 t ropy.[1] Na likvidaci havárie se až do roku 1982 podílelo na 300 pracovníků. Pro zamezení kontaminace ropou byly na Šlapance a Sázavě vytvořeny norné stěny.
- 7. listopadu – V Praze byl do provozu slavnostně uveden úsek metra II. C o délce 5,3 km, který spojoval dosavadní konečnou stanici metra Kačerov s budovaným sídlištěm Jižní Město. Úsek zahrnuje 4 stanice – Primátora Vacka, Budovatelů, Družby a Kosmonautů, které byly v roce 1990 přejmenovány na Roztyly, Chodov, Opatov a Háje. O měsíc později – 19. prosince byl otevřen další úsek metra – trasa II. A dlouhá 2,7 km se třemi stanicemi – Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského.
- 8. listopadu – Zprovozněním úseků Jiřice – Pávov na dálnici D1 o délce 11 km a Hustopeče – Brodské na dálnici D2 o délce 35 km bylo dokončeno souvislé dálniční spojení Prahy s Bratislavou o délce 317 km. Slavnostní otevření dálnice se konalo na mostě přes řeku Moravu na hranici ČSR a SSR za účasti předsedy federální vlády Lubomíra Štrougala a předsedů obou národních vlád – Josefa Korčáka a Petra Colotky.
- 25. prosince – Televizní premiéru měl oblíbený pohádkový seriál Arabela scenáristy Miroslava Macourka a režiséra Václava Vorlíčka natočený v koprodukci se západoněmeckou televizí Westdeutsche Rundfunk.[2]
- V Praze byl otevřen 360 m dlouhý Těšnovský tunel
Svět
Vědy a umění
- byl zahájen experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET, adresace IPv4, protokol DNS, směrovací protokoly.
- založení americké heavymetalové kapely Manowar
- založena německá industriální skupina Einstürzende Neubauten
- založena anglická synthpopová skupina Depeche Mode
- první počítače ZX80, předchůdce populárního Sinclair ZX Spectrum
- byla vynalezena bezpapírová toaleta v Japonsku (kombinace toalety, bidetu a sušícího elementu, viz Japonská toaleta)
- zahájen projekt Spacewatch, zaměřený na hledání planetek a komet.
- americká herečka Meryl Streepová získala svého prvního Oscara za film Kramerová versus Kramer
Nobelova cena
Narození
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození 1980
Česko
- 04. ledna – Milan Enčev, divadelní a televizní herec
- 15. ledna – Adam B. Bartoš, novinář, politik a spisovatel
- 24. ledna – Petr Bakla, hudební skladatel
- 27. leden
- 02. února – Lukáš Bárta, básník, prozaik
- 05. února – Robin Vik, tenista
- 12. února – Rudolf Brančovský, výtvarník a hudebník
- 13. února – Zdeněk Kutlák, hokejový obránce
- 08. března – Lucie Vondráčková, herečka, zpěvačka, moderátorka
- 20. března – Ivan Bartoš, politik, předseda České pirátské strany
- 22. března – Františka Jirousová, spisovatelka a knižní redaktorka
- 31. března – Daniel Bambas, herec
- 05. dubna – Martin Bohman, bobista a olympionik
- 07. dubna – Luboš Bartoň, basketbalista
- 18. dubna – Jiří Beroun, hokejový útočník
- 04. května – Tereza Šefrnová, herečka, scenáristka a režisérka
- 14. května – Zdeněk Grygera, fotbalový obránce
- 20. května – Petr Benát, fotbalový záložník
- 17. června – Jiří Havelka, divadelní režisér, dramatik, herec
- 19. července – Miloš Buchta, fotbalový brankář
- 26. července – Michal Berg, politik a podnikatel
- 31. července – Jiří Fischer, hokejový obránce a trenér
- 06. srpna – Hana Holišová, herečka a zpěvačka
- 01. září – Eva Krejčířová, profesionální tanečnice a učitelka
- 05. září – Lukáš Adam, fotbalový záložník
- 19. září – Zuzana Vejvodová, herečka
- 26. září – Nelly Kudrová, sportovní lezkyně
- 29. září – Dušan Vitázek, divadelní herec
- 03. října – Jiří Březina, spisovatel a, překladatel
- 04. října
- 18. října – Hana Dohnálková, muzikoložka, houslistka a hudební pedagožka
- 27. října
- 07. listopadu – Helena Zeťová, zpěvačka
- 29. listopadu – Daniel Barták, herec, hudební skladatel a zpěvák
- 01. prosince – Vladimír Sičák, hokejový obránce
- 02. prosince
- 31. prosince – Jiří Vašíček, hokejový obránce
- 0?
Svět
- 01. ledna – Richie Faulkner, britský kytarista
- 10. ledna – Rastislav Staňa, slovenský hokejový brankář
- 20. ledna – Jenson Button, pilot Formule 1
- 27. ledna – Marat Safin, ruský tenista
- 12. února – Juan Carlos Ferrero, španělský tenista
- 01. března – Anna Semenovičová, ruská krasobruslařka
- 07. března – Laura Prepon, americká herečka
- 18. března – Alexej Jagudin, ruský krasobruslař
- 21. března – Ronaldinho, brazilský fotbalista
- 02. dubna – Erik Mongrain, kanadský skladatel a kytarista
- 03. května – Taťána Rjabkinová, ruská reprezentantka v orientačním běhu
- 29. května – Evandro Adauto da Silva, brazilský fotbalista
- 17. června – Venus Williamsová, americká tenistka
- 19. června – Abdel Abdulaziz, fotbalista Spojených arabských emirátů
- 22. července – Kate Ryan, belgická zpěvačka
- 04. srpna – Carlos Cisneros, argentinský judista a sumista
- 07. srpna – Arpád Izsmán, slovenský fotbalista
- 18. srpna – Petra Müller, švýcarská horolezkyně
- 26. srpna – Macaulay Culkin, americký herec
- 31. srpna – David Fourie, jihoafrický zpěvák
- 03. září – Jennie Finch, americká softballistka
- 12. září – Jao Ming, čínský basketbalista
- 20. září – Patrick Friesacher, rakouský automobilový závodník
- 30. září – Martina Hingisová, švýcarská tenistka
- 24. listopadu – Elizabeth Carolan, americká wrestlerka
- 15. prosince – Dušan Mravec, slovenský malíř
- 18. prosince – Christina Aguilera, americká popová zpěvačka
- 24. prosince – Stephen Appiah, ghanský fotbalista
- 28. prosince – Mário Pečalka, slovenský fotbalista[3]
- 0?
Úmrtí
- Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Úmrtí 1980
Česko
- 01. ledna – Josef Voříšek, letecký konstruktér, designér a fotograf (* 12. prosince 1902)
- 14. ledna – František Pilař, spisovatel (* 2. června 1904)
- 05. února – Alois Fišárek, malíř (* 16. července 1906)
- 06. února – Bohumil Ryba, klasický filolog, překladatel, politický vězeň (* 8. listopadu 1900)
- 13. února – František Rachlík, spisovatel (* 16. září 1904)
- 14. února – Ladislav Struna, herec a malíř (* 27. června 1899)
- 15. února – Čeněk Torn, politik (* 30. května 1898)
- 18. února – Václav Lohniský, divadelní režisér a filmový herec (* 5. listopadu 1920)
- 25. února – Rudolf Bureš, lékař, odbojář, politik (* 14. března 1906)
- 01. března – Anna Ticho, izraelská malířka českého původu (* 27. října 1894)
- 17. března – Jan Krásl, hokejový reprezentant (* 10. srpna 1899)
- 31. března – Vladimír Holan, básník (* 16. září 1905)
- 02. dubna – Bohumil Kučera, právník a diplomat (* 16. října 1894)
- 07. dubna – Jaroslav Průšek, sinolog (* 14. září 1906)
- 15. dubna – František Ambrož, odbojář, politický vězeň a emigrant (* 14. listopadu 1894)
- 20. dubna – Jan Alfréd Holman, filmový režisér, producent a scenárista (* 17. dubna 1901)
- 25. dubna – Božena Novotná, manželka prezidenta Antonína Novotného (* 26. února 1910)
- 02. května – Julie Winterová-Mezerová, malířka (* 28. února 1893)
- 08. května – Jan Bělehrádek, lékař, rektor Univerzity Karlovy a politik (* 18. prosince 1896)
- 10. května – Jan Pivec, herec (* 19. května 1907)
- 11. května – Adolf Wenig, malíř, jevištní a kostýmní výtvarník (* 28. dubna 1912)
- 18. května – Antonín Svoboda, konstruktér prvních československých počítačů (* 14. října 1907)
- 01. června – Jiří Srb, výtvarník (* 1. listopadu 1919)
- 10. června – Lubomír Linhart, teoretik fotografie, filmový historik (* 28. června 1906)
- 22. června – Marie Glabazňová, spisovatelka, učitelka a katolická básnířka (* 19. října 1896)
- 25. června – Václav Fiala, malíř (* 15. července 1896)
- 28. června
- 30. června – Ladislav Tikal, gymnasta, olympionik (* 25. května 1905)
- 09. července – František Komzala, slovenský a československý politik (* 23. července 1898)
- 17. července – Irena Svobodová, manželka sedmého československého prezidenta Ludvíka Svobody (* 10. ledna 1901)
- 18. července
- 24. července – Jan Malík, loutkoherec a pedagog (* 15. února 1904)
- 28. července – Otakar Kraus, operní pěvec (barytonista) (* 10. prosince 1909)
- 29. července – Jan Tausinger, dirigent a hudební skladatel (* 1. listopadu 1921)
- 30. července
- 03. srpna
- 07. srpna – Jaroslav Procházka, právník, profesor a rektor Univerzity Karlovy, armádní generál (* 26. června 1897)
- 09. srpna – Vladimír Jedenáctík, operní pěvec (* 18. července 1905)
- 20. srpna – Alois Hořínek, lidovecký politik (* 1. června 1903)
- 23. srpna – Miroslav Burian, muzejní pracovník a spisovatel (* 24. listopadu 1902)
- 29. srpna – František Hradil, hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista (* 8. prosince 1898)
- 04. září – Ladislav Zívr, sochař (* 23. května 1909)
- 15. září – Václav Chytil, ekonom a politik pronásledovaný komunisty (* 3. listopadu 1907)
- 16. září – Ludmila Červinková, operní pěvkyně (* 29. dubna 1908)
- 20. září – Karel Černovský, hudební skladatel a pedagog (* 13. září 1899)
- 22. září – Bohuš Záhorský, herec (* 5. února 1906)
- 24. září
- 28. září – Čeněk Dobiáš, malíř (* 1. června 1919)
- 29. září – Miloslav Racek, historik umění, estetik a archeolog (* 12. prosince 1925)
- 30. září – Vojtěch Cach, prozaik (* 7. srpna 1914)
- 05. října – Ján Roháč, divadelní, filmový, televizní a hudební režisér (* 18. června 1932)
- 06. října – Karel Novák, herec (* 9. října 1930)
- 12. října – Josef Brož, malíř a grafik (* 13. srpna 1904)
- 16. října – Prokop Drtina, právník a politik (* 13. dubna 1900)
- 31. října – Jan Werich, herec (* 6. února 1905)
- 03. listopadu – Adolf Kubát, hobojista a hudební pedagog (* 15. října 1899)
- 05. listopadu – Karel Hejma, fotbalový reprezentant (* 10. srpna 1905)
- 09. listopadu
- 17. listopadu – Pavel Bošek, herec a dramatik (* 1. ledna 1932)
- 18. listopadu – František Šorm, chemik (* 28. února 1913)
- 23. listopadu – Karel Nový, spisovatel (* 8. prosince 1890)
- 26. listopadu – Blažej Ráček, katolický kněz a církevní historik (* 3. února 1884)
- 04. prosince – Zdeněk Otava, operní pěvec (* 11. března 1902)
- 19. prosince – Zdena Wattersonová, novinářka, překladatelka, publicistka (* 17. února 1890)
- 0?
Svět
- 03. ledna – Joy Adamsonová, keňská přírodovědkyně a ochránkyně zvířat narozená v Opavě (* 1910)
- 07. ledna – Dov Josef, ministr spravedlnosti Izraele (* 27. května 1899)
- 18. ledna – Cecil Beaton, anglický fotograf, scénograf a kostýmní výtvarník (* 14. ledna 1904)
- 19. ledna – Pavol Braxatoris, slovenský libretista, textař a jeden ze zakladatelů slovenské operety (* 4. února 1909)
- 21. ledna – Elvira de Hidalgo, španělská sopranistka (* 27. prosince 1892)
- 22. ledna – Jicchak Baer, izraelský historik (* 20. prosince 1888)
- 26. ledna – Georgi Karaslavov, bulharský spisovatel (* 12. ledna 1904)
- 29. ledna – Kornel Filo, slovenský poválečný politik (* 3. března 1901)
- 30. ledna – Professor Longhair, americký bluesový zpěvák, klavírista a skladatel (* 19. prosince 1918)
- 02. února – William Howard Stein, americký biochemik, Nobelova cena za chemii 1972 (* 25. června 1911)
- 03. února – Chana Rovina, izraelská divadelní herečka (* 1. dubna 1893)
- 07. února – Secondo Campini, italský letecký konstruktér (* 28. srpna 1904)
- 08. února – Štefan Kločurak, předseda vlády Huculské republiky (* 27. února 1895)
- 11. února
- 13. února – Marian Rejewski, polský matematik a kryptolog (* 16. srpna 1905)
- 19. února – Bon Scott, australský rockový zpěvák (* 1946)
- 22. února – Oskar Kokoschka, rakouský malíř (* 1. března 1886)
- 29. února – Jigal Alon, prozatímní izraelský premiér (* 10. října 1918)
- 01. března
- 04. března – Vachtang Ananjan, arménský spisovatel (* 26. července 1905)
- 05. března – Winifred Marjorie Wagner, manželka Siegfrieda Wagnera (* 23. června 1897)
- 08. března – Max Miedinger, švýcarský typograf (* 24. prosince 1910)
- 11. března – Michail Kaufman, ruský filmař a fotograf (* 4. září 1897)
- 18. března
- 24. března – Óscar Romero, salvadorský kněz, arcibiskup ze San Salvadoru, neoficiální světec (* 15. srpna 1917)
- 25. března
- 26. března – Zofia Lissa, polská muzikoložka (* 19. října 1908)
- 29. března – William Gemmell Cochran, skotský matematik (* 15. července 1909)
- 31. března – Jesse Owens, americký sprinter a dálkař (* 12. září 1913)
- 14. dubna – Gianni Rodari, italský novinář a spisovatel literatury pro děti a mládež (* 23. října 1920)
- 15. dubna – Jean-Paul Sartre, francouzský filozof a spisovatel (* 21. června 1905)
- 21. dubna
- 22. dubna – Fritz Strassmann, německý chemik (* 22. února 1922)
- 24. dubna – Alejo Carpentier, kubánský romanopisec a muzikolog (* 26. prosince 1904)
- 26. dubna – Michail Nikolajevič Čisťakov, maršál dělostřelectva Sovětského svazu (* 18. listopadu 1896)
- 29. dubna – Alfred Hitchcock, britský a americký filmový režisér (* 13. srpna 1899)
- 04. května – Josip Broz Tito, prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie (* 7. května 1892)
- 05. května – Isabel Briggsová Myersová, spolutvůrkyně soupisu osobnostních typů (MBTI) (* 18. října 1897)
- 11. května – Kaarlo Mäkinen, finský zápasník, olympijský vítěz (* 14. května 1892)
- 16. května – Izis Bidermanas, francouzský fotograf (* 17. ledna 1911)
- 18. května
- 21. května – Ida Kamińska, polská herečka (* 18. září 1899)
- 01. června – Knud Andersen, dánský námořník a spisovatel (* 11. září 1890)
- 05. června – Karl Waldbrunner, rakouský politik (* 25. listopadu 1906)
- 07. června
- 08. června – Ernst Busch, německý zpěvák, herec a režisér (* 22. ledna 1900)
- 11. června
- 12. června – Masajoši Óhira, premiér Japonska (* 12. března 1910)
- 16. června – Ja'akov Talmon, izraelský profesor moderních dějin (* 14. června 1916)
- 18. června – Kazimierz Kuratowski, polský matematik (* 2. února 1896)
- 23. června – Clyfford Still, americký malíř (* 30. listopadu 1904)
- 25. června – Vladimir Vysockij, ruský písničkář (* 25. ledna 1938)
- 27. června – Walter Dornberger, velitel vývoje raketových zbraní nacistického Německa (* 6. září 1895)
- 28. června – José Iturbi, španělský klavírista a dirigent (* 28. listopadu 1895)
- 01. července – Charles Percy Snow, britský prozaik (* 15. října 1905)
- 04. července – Gregory Bateson, britský a americký biolog a antropolog (* 9. května 1904)
- 07. července – Ján Futák, slovenský kněz a botanik (* 13. ledna 1914)
- 13. července – Seretse Khama, první prezident afrického státu Botswana (* 1. července 1921)
- 16. července – Hubert Jedin, německý církevní historik (* 17. června 1900)
- 19. července
- 23. července – Keith Godchaux, americký rockový klávesista (* 19. července 1948)
- 24. července – Peter Sellers, britský herec (* 8. září 1925)
- 25. července – Vladimir Vysockij, ruský písničkář, herec a básník (* 25. ledna 1938)
- 27. července – Muhammad Rezá Pahlaví, íránský šáh (* 26. října 1919)
- 29. července – Filipp Ivanovič Golikov, maršál Sovětského svazu (* 16. července 1900)
- 03. srpna – Dionýz Ilkovič, slovenský fyzik (* 18. ledna 1907)
- 04. srpna – Duke Pearson, americký jazzový klavírista (* 17. srpna 1932)
- 05. srpna – George Scott III, americký baskytarista (* 16. října 1953)
- 06. srpna – Marino Marini, italský sochař, malíř a grafik (* 27. února 1901)
- 10. srpna – Jahjá Chán, pákistánský prezident (* 1917)
- 14. srpna
- 20. srpna – Joe Dassin, americko-francouzský zpěvák, kytarista a hudební skladatel (* 5. listopadu 1938)
- 24. srpna – André Parrot, francouzský archeolog (* 15. února 1901)
- 08. září – Willard Libby, americký fyzikální chemik, Nobelova cena za chemii 1960 (* 17. prosince 1908)
- 16. září – Jean Piaget, švýcarský filozof a vývojový psycholog (* 9. srpna 1896)
- 17. září
- 25. září
- 03. října – María Teresa Moraová, kubánská šachistka (* 15. října 1902)
- 04. října – Pjotr Mašerov, první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Běloruska (* 26. února 1918)
- 09. října – Bronisław Duch, polský generál za druhé světové války (* 15. listopadu 1896)
- 15. října
- 16. října – Luigi Longo, italský komunistický politik (* 15. března 1900)
- 19. října – Georg Rasch, dánský matematik (* 21. září 1901)
- 20. října – Arthur Beer, německý astronom (* 28. června 1900)
- 21. října – Hans Asperger, rakouský pediatr (* 18. února 1906)
- 23. října
- 26. října – Marcelo Caetano, portugalský předseda vlády (* 17. srpna 1906)
- 27. října
- 07. listopadu – Steve McQueen, americký herec (* 1930)
- 14. listopadu – Maksim Gaspari, slovinský malíř (* 26. ledna 1883)
- 15. listopadu – Harri Larva, finský olympijský vítěz v běhu na 1500 metrů z roku 1928 (* 9. září 1906)
- 18. listopadu – Wiktor Niemczyk, polský evangelický teolog (* 20. listopadu 1898)
- 10. listopadu – Vladimir Racek, sovětský horolezec a geograf českého původu (* 23. srpna 1918)
- 12. listopadu – Andrej Alexejevič Amalrik, ruský disident, spisovatel a publicista (* 12. května 1938)
- 20. listopadu – John McEwen, premiér Austrálie (* 29. března 1900)
- 22. listopadu – Mae West, americká tanečnice, herečka a spisovatelka (* 17. srpna 1893)
- 28. listopadu – Nachum Gutman, izraelský malíř, sochař, spisovatel (* 5. října 1898)
- 29. listopadu – Dorothy Day, americká katolická novinářka a spisovatelka (* 8. listopadu 1897)
- 30. listopadu – Max Alpert, sovětský novinářský fotograf (* 18. března 1899)
- 02. prosince – Romain Gary, francouzský spisovatel, režisér, diplomat a válečný letec (* 21. května 1914)
- 03. prosince – Oswald Mosley, vůdce britského fašismu (* 16. listopadu 1896)
- 04. prosince
- 08. prosince – John Lennon, anglický hudebník a mírový aktivista, člen skupiny Beatles, manžel Yoko Ono (* 9. října 1940)
- 10. prosince – Gevheri Sultan, osmanská princezna a hudební skladatelka (* 30. listopadu 1904)
- 11. prosince
- 15. prosince – Alvin W. Gouldner, americký sociolog (* 29. července 1920)
- 16. prosince
- 18. prosince – Alexej Kosygin, předseda Rady ministrů Sovětského svazu (* 21. února 1904)
- 24. prosince – Karl Dönitz, německý admirál a Hitlerův nástupce ve funkci hlavy státu
- 29. prosince – Tim Hardin, americký folkový hudebník a skladatel (* 23. prosince 1941)
- 31. prosince – Marshall McLuhan, kanadský filozof a spisovatel (* 21. července 1911)
- prosinec – Anatol Josepho, americký vynálezce v oblasti fotografie (* 31. března 1894)
- 0?
Hlavy států
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 1980.
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.
Reference
Externí odkazy
Digitální archivy k roku 1980