This page uses content from Wikipedia and is licensed under CC BY-SA.

1939 – Wikipedie

2. tisíciletí
  19. st.20. století • 21. st.
◄◄     19351936193719381939 • 1940 • 1941 • 1942 • 1943     ►►

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1939
1939
  • Doprava
  • Kultura
  • Sport
  • Společnost
1938 | 1940
Demografický vývoj v Česku
1939
Střední stav obyvatel 11 105 990
Narození 192 344
Zemřelí 146 976
Přirozený přírůstek 45 368
Přírůstek stěhováním N/A
Celkový přírůstek N/A

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

  • 1. září
  • 2. září
  • 3. září
    • Velká Británie, Francie, Austrálie a Nový Zéland vyhlašují Německu válku
    • v 11:15 dostávají všechny lodě britského námořnictva signál „Total Germany“ sdělující, že Británie a Německo jsou ve válce
    • německé válečné lodě ostřelují polská postavení na poloostrově Hel a WesterplatteGdaňsku
    • německými leteckými útoky jsou potopeny polský torpédoborec Wicher a minonoska Gryf
    • dekret polského prezidenta o vytvoření československé vojenské jednotky v Polsku (velitelem armádní generál Lev Prchala)
    • německá ponorka U-30 torpéduje britský osobní parník SS Athenia (112 lidí zahynulo, z toho 28 Američanů)
    • přesun britské 3. divize torpédoborců do Gibraltaru
    • Neville Chamberlain jmenuje Winstona Churchilla prvním lordem admirality
    • britské letectvo provádí první nálet na Německo (10 letounů Whitley shazuje 13 tun letáků nad Hamburkem a Brémami
  • 4. září
  • 5. září
    • USA deklarují neutralitu v začínající válce
    • polské síly v oblasti Piotrkowa se vzdávají německé 10. armádě
    • v 8:15 potápí U 47 (kapitána Günthera Priena) britskou loď Bosnia, první úspěch kpt. Priena, budoucího ponorkového esa
    • Maroko vyhlašuje válku Německu
    • Japonsko vyhlašuje komuniké o svém nevměšování se do válečného konfliktu
    • Egypt přerušuje diplomatické styky s Německem
    • po 14. hodině dochází k dalšímu ponorkovému útoku, německá ponorka U-48 (kapitán Herbert Schultze) potápí britskou loď Royal Sceptre
  • 6. září
  • 7. září
    • pád polské pevnosti a námořního depa ve Westerplatte (major Henryk Sucharski)
    • obranné pozice na Narvě se začínají stahovat na řeku Bug, Tarnów dobyt vojsky německé 14. armády
    • polský prezident Ignacy Mościcki opouští spolu s vládou Varšavu
    • protektorátní vláda schvaluje stanovisko Úřadu říšského protektora ohledně vyvěšování vlajek a hraní hymen
  • 8. září
    • Němci uzavírají 1. velké obklíčení polských vojsk v prostoru KielceRadom a dosahují Varšavy, boje do 12. září 1939
    • konec veškerého polského odporu na Westerplatte
    • Němci zahajují druhý velký manévr s cílem obklíčit Brest-Litovsk a Lvov (německý 19. sbor, generál Heinz Guderian)
    • celkové zničení polského námořního letectva umístěného v zálivu poloostrova HelGdaňska při náletu německých Ju-87
    • britská BBC začíná s pravidelnými denními relacemi v českém jazyce
  • 9. září
  • 10. září
    • Kanada vyhlašuje Německu válku
    • německá 30. pěší divize 8. armády zasažena polským útokem z prostoru Poznaňska (bitva na Bzuře)
    • Piatek dobyt jednotkami 14. polské pěší divize (bitva na Bzuře)
    • kapitulace Poznaně, začátek obrany pevnosti Modlin
    • v nočních hodinách pokládají britské torpédoborce HMS Express a HMS Esk první minové pole před německým pobřežím
  • 11. září
    • evakuace tábora v Lešně, přesun československé vojenské jednotky dále na východ
    • polské ponorky dostávají rozkaz pokusit se proniknout do Anglie
    • pokračují sovětsko-finské rozhovory v Moskvě – finský návrh na obchodní dohodu, nezájem ze strany SSSR
  • 12. září
    • Lewice dobyta jednotkami polské 16. pěší divize (bitva na Bzuře).
    • Protiútok německé 8. armády proti polské 17. pěší divizi, odražen (bitva na Bzuře).
    • Białystok dobyt vojsky německé 3. armády.
    • Édouard Daladier přebírá funkce francouzského ministerského předsedy, ministra zahraničí a ministra války.
  • 13. září
    • dokončeno přeskupení tří polských armád na severní břeh Bzury (bitva na Bzuře)
    • německá berlínská 3. pěší divize proniká přes Vislu jižně od Varšavy a obrací na útěk polský 19. pěší pluk směrem na Lack
    • německé bombardování Frampolu (Polsko), 90 % města zničeno, první plošné bombardování od začátku války
    • ubytování československé jednotky u Tarnopole, účast na protiletadlové obraně
    • německé jednotky dokončují obklíčení Varšavy
  • 14. září
    • polská 4. a 16. pěší divize (armáda Pomorze) zahajují útok na styk německé 8. a 10. armády (bitva na Bzuře)
    • německé jednotky obsazují Gdyni a Brest-Litovsk, Siedice dobyta vojsky německé 3. armády
    • severozápadně od Irska potápějí britské torpédoborce HMS Faulknor, HMS Foxhound a HMS Firedrake německou ponorku U-39, posádka zajata
    • polská ponorka ORP Orzeł spouští kotvy v Tallinu a žádá estonské úřady o možnost opravy a přesun nemocného velitele na pevninu
  • 15. září
  • 16. září
    • německá 8. armáda přebírá aktivitu a zahajuje likvidaci polské Pomořanské a Poznaňské armády u Bzury (bitva na Bzuře)
    • německá vojska dokončují obchvatný manévr Varšavy
    • podepsáno sovětsko-japonské příměří
    • Sovětský svaz uznává Slovenskou republiku
    • polská ponorka ORP Orzeł internována estonskými úřady Tallinu, které jednají na nátlak vlád Německa a Sovětského Svazu
  • 17. září
    • Sovětský svaz napadl Polsko, sovětská vojska postupují na dohodnutou demarkační linii (původně podél řek Narew, Visla a San), organizovaný odpor polské armády se začíná hroutit
    • Němci přechází znovu do útoku podél obou břehů Bzury k severu (1. a 4. tanková divize, 18. a 19. pěší divize)
    • kapitulace Lublinu (Polsko), polský prezident a vláda emigrují do Rumunska, rozkaz k evakuaci vydává též velitel letectva
    • Kutno obsazeno vojsky německé 8. armády
    • přechod československé vojenské jednotky na sovětskou stranu v oblasti mezi Polskem a Ukrajinou
    • potopení britské letadlové lodi HMS CourageousAtlantiku německou ponorkou U-29 (518 mrtvých, jde o první potopenou britskou válečnou loď ve 2. světové válce)
    • nové protektorátní nařízení ohledně tisku, vymezení poslání, snaha o ideologizaci (ČSR)
  • 18. září
    • polská ponorka Orzel uniká z estonského zajetí a po útocích estonských a ruských plavidel pokračuje do Anglie
    • další polská ponorka Rys internována ve Švédsku
    • největší tanková bitva v polském tažení u Tomaszów Lubelski (80 polských tanků)
    • polská vláda, prezident a generální štáb ustupují do Rumunska, internace
    • ustává polský odpor v kotli po rozsáhlé německé obkličovací akci na Bzuře (Polsko)
    • po těžkých bojích Rusové obsazují Vilnius (později i Grodno a Lvov), setkání s Němci v Brest-Litevsku
    • protektorátní vláda stvrzuje rozhodnutí Syrového vlády z října 1938 – 28. říjen nebude nadále považován za st. svátek (ČSR)
  • 19. září
    • polská 15. pěší divize se stahuje na čáru Sanniky-Budy Staré Witkowice
    • polská armáda zastavuje organizovaný boj
    • 189 mužů ze skupiny Českých legionářů pod vedením podplukovníka Svobody přechází k sovětským vojskům
  • 20. září – britské torpédoborce HMS Forrester a HMS Fortune potápějí 60 mil západně od Hebrid německou ponorku U-27 (kpt. Franz)
  • 21. září
  • 22. září
    • estonský ministr zahraničí Karl Selter je vystaven v Moskvě tlaku na okamžité uzavření smlouvy o vzájemné pomoci
    • čs. jednotka je umístěna v Kamenci Podolském, přejmenována na Východní skupinu čs. armády
    • Sovětské jednotky obsadily Lvov
  • 23. záříRusové dosahují řeky Bug, předem dohodnuté linie táhnoucí se z Východního Pruska
  • 25. září
    • zahájeno dělostřelecké bombardování obklíčené Varšavy
    • polská ponorka Zbik internována ve švédském přístavu Sandham
  • 26. září
    • zahájeno plošné bombardování Varšavy. 400 německých letadel, 486 tun trhavých a 72 tun zápalných bomb – operace Wasserkante
    • 2 těžké německé nálety na polskou pevnost Modlin
    • počátek soustřeďování 160 000 sovětských vojáků v pohraničních opevněních u města NarvyEstonsku
    • německá média uveřejňují nepravdivou zprávu o potopení britské letadlové lodi HMS Ark Royal
  • 27. září – Sovětská provokace vůči Estonsku – zinscenovaný ponorkový útok na sovětskou dopravní loď Mětallist v Narvském zálivu
  • 28. září
  • 29. září
  • 30. září – v Paříži zřízena polská exilová vláda, prezident Polska Ignacy Mościcki rezignuje, jeho nástupcem W. Raczkiewicz

Říjen

Listopad

Prosinec

  • 1. prosinec
    • část sil sovětského Baltského loďstva ostřeluje baterii finského dělostřelectva na ostrově Russarö (JZ od Helsinek)
    • jednotky sovětské 70. střelecké divize dobývají město Terijoki ve Finsku
    • finský premiér Cajander podává demisi své vlády během jednání Státní rady
  • 2. prosinec
    • jednotky sovětské 139. střelecké divize dobývají městečko Suojärvi ve Finsku
    • první zasedání nově utvořené finské vlády, Premiérem Risto Ryti, cílem je ukončit válečné akce a dosáhnout příměří
    • mohutný sraz pražské NSDAP na Staroměstském náměstíPraze u příležitosti jejího založení
  • 3. prosinec – bitva o vesnici Linna ve Finsku
  • 4. prosinec
    • jednotky sovětské 139. střelecké divize obsazují město Raukhala ve Finsku
    • dokončeny opravy německého bitevního křižníku Gneisenau, Gneisenau je přemístěn do Wilhelmshavenu
    • německá ponorka U-36 potopena britskou ponorkou Salmon u KristiansunduNorsku – 1. ponorka potopená jinou ponorkou
  • 5. prosinec – Finové likvidují sovětskou předsunutou jednotku ve směru na Suomussalmi a zmocňují se kompletní sady sovětských šifer
  • 6. prosinec
    • nájezd člunů sovětské Ladožské vojenské flotily na Taipale (Finsko) – neúspěch
    • likvidace celé ruské divize při útoku na finské linie u Taipale (Mannerheimova linie) (do 11.12.)
    • předvoj sovětské 56. střelecké divize dosahuje předměstí města Loimola – pak postup zastaven Finy
  • 7. prosinec – Finové vyklízejí Suomussalmi před postupující sovětskou 163. střeleckou divizí (obsazení města, Finsko)
  • 8. prosinec
    • komodor 1. st. Kuzněcov vyhlašuje úplnou blokádu finského pobřeží od ústí řeky Torni po ústí Finského zálivu
    • noční přepad ruských jednotek dvěma finskými jednotkami
    • sovětská 163. střelecká divize zastavena v oblasti Suomussalmi finským 16. samostatným praporem
  • 9. prosinec
    • finové rozmisťují v oblasti Suomussalmi dva pluky 9. pěší divize (viz Bitva o Suomussalmi a Zimní válka)
    • jednotky sovětské 155. střelecké divize se dostávají k městům Kallioniemi a Oinaansalmi (Finsko), pak zastaveny Finy
    • na schůzce u Stalina rozhodnuto o vytvoření Hlavního stanu vrchního velení (tzv. Stavka)
  • 10. prosinec
    • útok 139. sovětské divize na Karelské šíji – malá razantnost
    • jednotky sovětské 122. střelecké divize dobývají město Salla ve Finsku
    • sovětská ponorka Šč-322 potápí švédský nákladní parník s nákladem celulózy pokoušející se projet námořní blokádou
    • sovětské torpédoborce Leningrad, Minsk a Stěreguščij ostřelují finská pobřežní postavení u Saarenpää ve Finsku
    • nový britský křižník Belfast těžce poškozen po najetí na magnetickou minu
  • 11. prosinec
    • začátek 14 dní trvajícího finského protiútoku na Suomussalmi a směrem na vesnici Juntusranta – porážka ruské 44. divize
    • společnost národů sestavuje zvláštní výbor shromáždění zástupců k řešení finsko-ruské krize
  • 12. prosinec
  • 13. prosinec – námořní bitva u ústí Rio de La Plata (do 17.12)
  • 14. prosinec
    • Rusové vyklízejí pozice v průsmyku Ristisalmi po finském protiútoku
    • britský nálet na Schilligskou rejdu, 7 britských Wellingtonů sestřeleno
    • finské protiútoky na postavení sovětské 163. pěší divize v Suomussalmi (odraženy)
    • Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti národů jako agresor poté, co ignoroval požadavky na ukončení bojů
  • 15. prosinec
    • druhý sovětský útok (Mereckov) na Karelské šíji – neúspěch
    • odražení další ruské divize u Taipale – zničeno 18 ruských tanků z 50
    • zavedení přídělového systému u textilu, šatů a obuvi na území Protektorátu
  • 17. prosinec
  • 18. prosinec
    • jednotky sovětské 139. a 75. střelecké divize dosahují při ústupu Ägläjärvi (Finsko)
    • letecká bitva nad Německým (Helgolandským) zálivem, 11 britských Wellingtonů sestřeleno
  • 27. prosineczemětřesení ve východní Anatolii (Turecko) zcela zničilo město Erzican, okolo 100 000 mrtvých

Probíhající události

Vědy a umění

Knihy

Nobelova cena

Oscar

  • udělení mimořádné ceny za použití barev: William Cameron Menzies za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
  • za nejlepší film: David O. Selznick za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
  • za nejlepší režii: Victor Fleming za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
  • za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli: Vivien Leighová za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
  • za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli: Hattie McDaniel za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
  • za nejlepší výpravu: Lyle. R. Whyle za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
  • za barevnou kameru: Ernest Haller, Ray Rennahan za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
  • za nejlepší střih: Hal C. Kern, James E. Newcom za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
  • za nejlepší technické zpracování: Don Musgrave za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind

Sport a hry

  • Ladislav Prokeš zveřejnil šachovou studii, v níž představil tzv. Prokešův manévr

Narození

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození 1939

Česko

Miroslav Moravec (* 6. ledna)
Petr Příhoda (* 17. ledna)
Eva Jiřičná (* 3. března)
Dušan Klein (* 27. června)
Naďa Urbánková (* 30. června)
Karel Gott (* 14. července)
Eva Pilarová (* 9. srpna)
Josef Abrhám (* 14. prosince)

Svět

Ray Manzarek (* 12. února)
Volker Schlöndorff (* 31. března)
Seamus Heaney (* 13. dubna)
John Cleese (*& 27. října)
Tina Turner (* 26. listopadu)

Úmrtí

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Úmrtí 1939

Česko

František Ulrich († 18. května)
Alfons Mucha († 14. července)
Soubor:Jan Opletal.jpg
Jan Opletal († 11. listopadu)
Arne Novák († 26. listopadu)

Svět

William Butler Yeats († 28. ledna)
Naděžda Krupská († 28. února)
Sigmund Freud († 23. září)
Douglas Fairbanks († 12. prosince)

Hlavy států

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 1939.
Papežem byl v roce 1939 zvolen Pius XII.

Související články

Externí odkazy