This page uses content from Wikipedia and is licensed under CC BY-SA.

Únor – Wikipedie

Únor
Po Út St Čt So Ne
  1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29
2020

Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Má 28 dní, v přestupném roce má 29 dní. Třikrát v historii měl únor i 30 dní. Český název měsíce vysvětlují jazykovědci tím, že se v tuto dobu při tání ledu ponořují ledové kry na řekách (únor = nořiti se).[1]

V římském kalendáři byl únor posledním měsícem v roce. Právě proto tento měsíc má proměnlivý počet dnů a právě k němu se přidával v přestupném roce jeden den. Při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář se tento zavedený postup neměnil. Varianty původně římského (respektive latinského) názvu Februarius obsahuje většina evropských jazyků.

Při výpočtu úroků podle některých metod se únor bere jako ostatní měsíce, tzn. že má 30 dnů.

Zajímavosti

Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako březen a listopad, s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako srpen. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako předchozí červen.

Pranostiky

K únoru se váže řada pranostik. V následujícím seznamu jsou uvedeny jen ty, které se váží k celému měsíci únoru. Vynechány jsou pranostiky, které se váží ke konkrétním únorovým dnům (např. Hromnice, svátek sv. Háty/Agáty nebo sv. Marka).

  • Únor bílý – pole sílí.
  • Sněhový únor – sílí úhor.
  • Únorová voda – pro pole škoda.
  • Únor – úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
  • Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
  • Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
  • Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
  • Když záhy taje, dlouho neroztaje.
  • Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
  • Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
  • Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
  • Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
  • V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med.
  • Teplý únor – studené jaro, teplé léto.
  • Co si únor zazelená – březen si hájí; co si duben zazelená – květen mu to spálí.
  • Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
  • Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
  • Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
  • V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
  • Můžeš-li se v lednu vysléci do košile, připravuj si na únor kožich.
  • Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
  • V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
  • Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.
  • Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne.
  • Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
  • Když v únoru mušky lítajú, to v marcu robky v ruce chuchajú.
  • Jestli února měsíce jest teplo, nepohrdej hned pící, která ti zůstává, neb s námi ráda zima po Veliké noci zahrává.
  • Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi.
  • V únoru prudký severníček – hojné úrody bývá poslíček.
  • Když půlnoční větrové v tomto měsíci silné jsou, bývá dobrá čáka úrody na ovoce; pakli ale ne, tak přicházejí v měsíci dubnu, máji a škodí vínu a stromům.


Reference

  1. MACHAČOVÁ, Pavlína. Měření času ve středověku. Původ staročeských výrazů pro části roku, měsíce, dny v týdnu.. Brno, 2010 [cit. 2017-07-02]. 131 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ilona Janyšková. s. 46. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „[cs.wikipedia.org]