This website does readability filtering of other pages. All styles, scripts, forms and ads are stripped. If you want your website excluded or have other feedback, use this form.

Euroskop.cz - D�nsko

P�ej�t na obsah

Vyhled�v�n�

Roz���en� vyhled�v�n� EUROSKOP.CZ - V�CN� O EVROP� �tvrtek 18. �ervence 2019

Hlavn� menu

Euroskop Fakta o EU �lensk� st�ty D�nsko

Vedlej�� menu

Zas�l�n� aktualit o EU

Editovat profil

D�nsko

D�nsko vstoupilo do Evropsk�ch spole�enstv� 1. ledna 1973. V Rad� EU m� 7 hlas�, do Evropsk�ho parlamentu vol� 13 poslanc�. D�nsko je �lenem Schengenu, m� trvalou v�jimku (opt-out) na vstup do euroz�ny.

Tisk Ulo�it Poslat

D�nsk� kr�lovstv� (Kongeriget Danmark)

Rozloha: 43 094 km.

Hlavn� m�sto: Koda� (1,26 milionu lid�).

Ofici�ln� jazyk: d�n�tina.

Po�et obyvatel: 5,59 milionu lid� (94 % tvo�� D�nov�).

Administrativn� �len�n�: 5 provinci�. K D�nsku pat�� tak� autonomn� oblasti Faersk� ostrovy.

V�t�ina obyvatel D�nska se hl�s� k luter�nstv� (76 %).

HDP na hlavu je v D�nsku 46 600 dolar� (33. m�sto na sv�t� podle MMF za rok 2016).

D�nsko v EU


V�chodiskem d�nsk� politiky je tzv. n�rodn� kompromis D�nsko v Evrop�, kter� po odm�tnut� Maastrichtsk� smlouvy v referendu z �ervna 1992 vymezil hranice d�nsk� ��asti v Evropsk� unii. D�nsko m� �ty�i v�jimky z evropsk� integrace (opt-outs), kter� jsou zakotveny v dohod� z Edinburku z prosince 1992. Opt-outy jsou dobrovoln� a D�nsko je m��e kdykoli odvolat. Mus� v�ak nejprve uspo��dat referendum.

  • Euro � D�nsko nemus� zav�st jednotnou m�nu. Je ale sou��st� Evropsk�ho mechanismu sm�nn�ch kurz� II. a d�nsk� koruna je pevn� v�z�na na euro.
  • Ob�anstv� EU � n�rodn� ob�anstv� nesm� nahradit ob�anstv� EU.
  • Spole�n� obrana � D�nsko nemus� vys�lat jednotky do spole�n�ch reak�n�ch sil EU.
  • Justice a vnitro � p�i p�ij�m�n� Amsterodamsk� smlouvy D�nsko nesouhlasilo s p�esunem n�kter�ch oblast� z t�et�ho do prvn�ho pil��e (hrani�n� kontrola, azyl, imigrace a civiln� pr�vo). Soudn� spolupr�ce se ��astn� pouze na mezivl�dn� �rovni. V�jimku tvo�� d�nsk� ��ast na v�zov� spolupr�ci. D�nsko je �lenem Schengenu, ale ��astn� so ho pouze na mezivl�dn� �rovni.

Pro D�nsko je typick� v�razn� kontrola parlamentu nad jedn�n�m vl�dy v evropsk�ch ot�zk�ch. P�ed v�emi rozhodnut�mi t�kaj�c�mi se EU mus� vl�da konzultovat evropsk� v�bor parlamentu. Pokud V�bor n�vrh vl�dy odm�tne, mus� kabinet svoji pozici upravit.

Z�sadn� evropsk� ot�zky se v D�nsku v�t�inou schvaluj� v referendech. V ��jnu 1972 souhlasilo 63,3 % z��astn�n�ch voli�� s p�istoupen�m zem� do Evropsk�ch spole�enstv�. V referendu byl v roce 1986 schv�len i Jednotn� evropsk� akt. Naopak Maastrichtskou smlouvu 50,7 % hlasuj�c�ch v �ervnu 1992 odm�tlo a vynutilo si zm�ny, kter� 18. kv�tna 1993 v opakovan�m hlasov�n� 56,8 % D�n� podpo�ilo. V referendu v kv�tnu 1998 schv�lili D�nov� tak� Amsterdamskou smlouvu, kter� v�slovn� potvrdila edinbursk� v�jimky.

Ne�sp�n� skon�il pokus p�istoupit ke spole�n� evropsk� m�n�, v referendu 28. z��� se 53,1 % voli�� vyj�d�ilo proti.

Eurokomisa�kou, kterou nominovalo D�nsko, je Margrethe Vestagerov�, kter� m� na starosti ot�zky hospod��sk� sout�e.

Ve volb�ch do Evropsk�ho parlamentu v roce 2014 vyhr�la krajn� pravicov� D�nsk� lidov� strana (4 europoslanci) p�ed tehdy vl�dnouc� soci�ln� demokraci�, kter� z�skala 3 mand�ty.

Dal�� informace o 13 d�nsk�ch �lenech Evropsk�ho parlamentu

Evropsk� volby

2014

2009

2004

N�zev strany % MEP % MEP % MEP D�nsk� lidov� strana 26,6 4 15,28 2 6,8 1 Soci�ln� demokracie 19,1 3 21,49 4 32,6 5 Venstre - D�nsk� liber�ln� strana 16,7 2 20,24 3 19,4 3 Socialistick� lidov� strana 11 1 15,87 2 8 1 Konzervativn� lidov� strana 9,1 1 12,69 1 11,3 1 Lidov� hnut� proti EU 8,1 1 7,2 1 5,2 1 Radik�ln� Venstre 6,5 1 6,4 1 �ervnov� hnut� 9,1 1 volebn� ��ast / po�et MEP 56,3 13 57,7 13 47,89 14

Zdroj: Evropsk� parlament

Politick� syst�m D�nska


D�nsko je konstitu�n� monarchie. Hlavou st�tu je kr�lovna Margrethe II., kter� nastoupila na tr�n 14. ledna 1972. Jej� kompetence upravuje d�nsk� �stava.

V roce 1953 byl v D�nsku zru�en dvoukomorov� parlament. V sou�asn�m jednokomorov�m Folketingu zased� 179 poslanc� - 175 poslanc� kandiduje za D�nsko, po dvou vys�laj� autonomn� �zem� Gr�nsko a Faersk� ostrovy. Volebn� obdob� je �ty�let� a pro vstup do Folketingu plat� dvouprocentn� klauzule.

Posledn� volby se konaly v �ervnu 2019. Vl�du po nich zformovaly v�t�zn� soci�ln� demokracie v �ele s Mette Frederiksenovou a dal�� t�i strany z levice a z lev�ho st�edu (Soci�ln� liber�ln� strana Radikale Venstre, Socialistick� lidov� strana a Jednotn� kandid�tka Rudo-zelen�).

Modern� historie D�nska


1973 - vstup do Evropsk�ch spole�enstv�

1949 - D�nsko zakl�daj�c�m �lenem NATO, konec dosavadn� politiky neutrality

Autor: Petr Zenkner, Euroskop (aktualizace 2017)

Va�e EU - bu�te st�le v obraze

P�ihlaste se k odb�ru zpravodajstv� EU.

Upozorn�me V�s na zpr�vy.

Kter� by V�m nem�ly uniknout.

Zpravodajstv� na m�ru do Va�eho emailu.

Zapn�te si notifikace.

L�bil se V�m tento �l�nek?

P�ihlaste se k odb�ru aktu�ln�ho zpravodajstv�.

Chcete do sv�ho emailu dost�vat p�ehled

aktu�ln�ch �l�nk�, kter� vy�ly na Euroskop.cz? ANO, P�IHL�SIT

Odkazy na instituce

O n�s Mapa webu Kontakt P��stupnost Partne�i webu Ochrana soukrom� Voln� m�sta Zas�l�n� novinek English Copyright © 2005-2019 Vl�da �esk� republiky

Tvorba webov�ch str�nek NETERNITY, Publika�n� syst�m Atrium