This website does readability filtering of other pages. All styles, scripts, forms and ads are stripped. If you want your website excluded or have other feedback, use this form.

Rekonstrukce a adaptace Vavrečkovy vily - Informační server statutárního města Zlín

success fail Apr MAY Aug 23 2010 2011 2016 3 captures 23 May 2011 - 10 Mar 2016 About this capture COLLECTED BY Organization: Internet Archive The Internet Archive discovers and captures web pages through many different web crawls. At any given time several distinct crawls are running, some for months, and some every day or longer. View the web archive through the Wayback Machine. Collection: Wikipedia Outlinks May 2011 Crawl of outlinks from wikipedia.org started May, 2011. These files are currently not publicly accessible. TIMESTAMPS

Oficiální stránky města Zlína

Informační server statutárního města Zlín

Přeskoč na obsah

Mapa webu | Monitoring ovzduší | Prohlášení o přístupnosti |    

Drobečková navigace

Nacházíte se zde:  O MĚSTĚ > Architektura a územní plánování > Oddělení urbanismu a architektů > Články > Zlínské vily architekta Vladimíra Karfíka > Rekonstrukce a adaptace Vavrečkovy vily

Navigace

Upozorňujeme





Rekonstrukce a adaptace Vavrečkovy vily

Koncem minulého roku byly dokončeny rekonstrukce dvou významných zlínských vil arch. Karfíka - Malotovy a Vavrečkovy. Obě stavby patří k netypické baťovské stavební produkci, vymykající se běznému standardu i seriovému provádění. Arch. Karfík navrhl koncem 30. let min. stol. pro čtyři nejvyšší ředitele firmy zcela odlišné bydlení, než které bylo firmou poskytováno ostatním zaměstnancům. Sám řekl : »Pokládal jsem tyto stavby za druh experimentu, zdálo se mi, že důsledná typizace by mohla po čase zabřednout do schematismu, málo progresivního a trochu bezduchého, tak jsem si dovolil vybočit z tohoto přísného směru a pokusit se o něco mimořádného. ! »

Každý z Baťových ředitelů si vybral sloh či styl, ve kterém chtěl mít svou vilu postavenu. Hugo Vavrečka se zhlédl ve stylu moderních staveb Jany Kotěry, výsledná realizace z roku 1941 je více ukázkou masívní architektury pozdního funkcionalismu. U Hlavničkovy vily (1941) převažuje romantické historizující pojetí v anglikánském stylu, u ředitele Maloty navázal architekt na porýnský předhitlerovský styl (1943). Na počátku války zakončuje Karfík své zlínské tvůrčí období vilou pro Dominika Čiperu ( 1943) ve stylu anglického venkovského sídla a pozoruhodným malým romantickým domkem pro vrátného. Všechny vily mají nepřehlédnutelné organické pojetí architektury, jak v dispozičním, tak materiálovém řešení a jsou těsně spojeny s přírodou. Kromě Hlavničkovy vily mají valbové střechy s mírným spádem a výrazným přesahem. Při pohledu na ně nelze zapomenout na dvouletou architektonickou praxií Vl. Karfíka u světoznámého amerického architekta F.L. Wrighta, než v roce 1930 přišel do firmy Baťa. Pozoruhodné pojetí Wrightových prérijních domů s horizontálním výrazem Karfík uplatnil výrazně již v roce 1936 na dvou atypických, domech na Zálešné- na jednodomku č.p. 3007 a na č.p. 3222 - na Gerbecově vile, na které byly bohužel v minulosti provedeny značné devastační zásahy.
Přestože všechny ředitelské vily mají odlišný architektonický výraz,mají obdobnou dispoziční koncepci. Nástup do nich je přes velkoryse pojatý tzv. čestný dvůr s předjezdem pro auta (cour d'honneur), součástí dominantní dřevem obložené vstupní haly, je atypické dřevěné chodiště. Hlavní obytný prostor tvoří sled víceméně nepředělených nebo posuvnými dveřmi oddělených místností jako obývací pokoj, salon, jídelna, eventuálně pracovna či knihovna. Tyto prostory volně přecházejí v otevřené, polozakyté nebo zakryté terasy a verandy v exteriéru. Na společenskou část vždy navazuje křídlo servisní s kuchyní, přípravnou, spíží, garážemi atp. V patře je několik ložnic se samostatným hygienickým zařízením a šatnou, budoár paní domu a pokoj hosta. V podkroví jsou pokojíky služebnictva. V suterénu pak vedle technického zázemí (kotelna, prádelna, sušárna, sklady) jsou ještě i herna, tělocvična atp.
Na zlínské poměry trvala výstavba každé z vil nezvykle dlouho, přes dva roky, což bylo zřejmě dáno složitostí a atypičností jednotlivých staveb. Všechny jsou umístěny na « strategických » místech, na okolních kopcích. Jejich spojnice vytváří trojúhelník, který obsáhne celý Zlín.
Všechny čtyři « ředitelské » vily byly navrženy na prohlášení za nemovitou kulturní památku České republiky.
Vily byly dominantní i svým osazením na kopcích na v okrajových částech města, u lesa. V tomto čísle Magazínu přiblížíme vilu ředitele Vavrečky, pozoruhodného a renesančního člověka( inženýra, novináře i diplomata), dnes nám více známého jako dědu Václava Havla, který k němu i s bratrem jezdíval do Zlína na prázdniny.
Vavrečkova vila leží v sousedství Hlavničkovy vily, která byla rekonstruována již v roce v. 2000 a byla zde nově osázena i zahrada. Vily jsou situovány v jižní části obytné čtvrti Mokrá, ve stráni nad Paseckým potokem..Obě byly ve stejný den stavebně povoleny (13.7.1939) a týden po sobě kolaudovány (Vavrečkova 23.10.1941). Obě rodiny měly pravděpodobně blízké kontakty, protože v zahradě byly pozemky propojeny chodníkem. Dnes jsou obě vily v majetku firmy dřevařské společnosti CE WOOD a.s. a byly adaptovány na sídlo firmy a kanceláře.
Vavrečkova vilu sloužíla pro rodina do roku 1946, pak ji rodina nuceně opouští, a z vily se stává dětský domov. V polovině 90.let v restituci vilu získala zpět rodina Havlova, a ta ji pod podmínklou využití pro školské účely darovala městu. Asi čytři roka zde byla rodinná škola a po ní Zlínská soukromá škola umění. Bohužel, vila nebyla především využívána, ne už tak řádně udržována. Byly zde poničeny vlýskové podlahy, byl zazděn krb, necitlivě byla upravena elektroinstalace, v pokojích byly provedeny nevkusné tzv. verzalitové obklady, do střechy i venkovní terasou v patře časem zatékalo, důsledkem čehož opadaly kusy venkovní omítky i dlažba a obklady schodiště terasy v přízemí.

Projekt rekonstrukce Vavrečkovy vily zajišťovala firma Astra s.r.o. , kolaudace poroběhla koncem minulého roku. Nově může objekt sloužit až pro 40 pracovníků. Největším stavebním zásahem v objektu byla adaptace půdních prostor a dvougaráže na veloprostorové kanceláře. Přibyla střešní okna a místo garážových vrat okna podobně členěná vratům. V podzemí bylo nově řešeno technické zázemí i stavebně připraveno budoucí napojení domu na podtemní přístavbu v zahradě, která bude řešít přednáškové prostory. Firma přistoupila k adaptaci velmi odpovědně a zachovala zde řadu původních stavenbních i interiérových prvků. Ať už obklady a dlažbu z travertinu ve vstupu, repasovala původní dřevěné schodiště do patra včetně zábradlí, zachovala většinu původních dřevěných podlah i dřevěných krytů radiátorů a předevčím repasovala interiér hlavní obytné haly s velkým krbem a zabudovaným nábytkem. Púvodní jídelna (slouží pro jednoho z ředitelů firmy)je ukončena na východní fasádě úzkou zimní zahradou do které bylo navráceno formou repliky třímetrové pevné zasklení. Nově byla dána střešní pálená kritina, přičemž se podařilo sehnat téměř tvarově shodné tašky- tzv. prejzy. V zahraničí se podařilo zajistit na venkovní terasu a schodiště velmi podobnou glazovanou dlažbu, která byla značně poškozena zatékáním amrazem.. Hrubě drásané fasádní omítky jsou téměř všude původní, nově natřeny, pouze poškozené části na jižní fasádě byly provedeny nově. Bohužel, okna jsou vyměněna všechny, až na jedno v přízemí západní fasády, které bylo zachováno i s ukázkoun původní venkovní dřevěnou rolovací žaluzií. Terasa v horním podlaží byla nově izolována, na ni byla položena pochůzná palubová podlaha.Také venkovní zahradní kamenné zídky i původní terénní úpravy byly respektovány, firma plánuje obnovit i nově osázet zahradu. Předjezdový dvůr i s kamennou zídkou je zachován, slouží původnímu účelu. Parkování aut firma bude řešit v ulici, aby nebyla znehodnocena původní zahradní koncepce. Přestože objekt nebyl doposud zapsán na Seznam kulturních památek, a ne všechny opravy a stavební zásahy by uspěly pod přísným dohledem památkářů, je výsledek více než uspokojivý. A co především, byla znovu uvedena do života krásná stavba, která je dokladem nadčasovosti řešení a schopnosti adaptace organické architektury.

Ing. arch. Dagmar Nová
hlavní architektka

Magazín Zlín 3/2008

  • Aktualizoval Pavel Straka dne ..31.03.2011 13:47
  • Odpovědná osoba/odbor: Dagmar Nová / Oddělení urbanismu a architektů

RSS kanály

Copyright © 2008, Magistrát města Zlína; všechna práva vyhrazena
Ochrana osobních údajů, Prohlášení o přístupnosti | Mapa webu
xhtml | css | WebSystem® - CMS by AVONET
Kontakt: [email protected]